Konference Podpora pohybu ve školním prostředí otevřela důležitá témata k diskuzi

Konferenci zahajoval děkan fakulty Jan Cacek spolu s Hejtmanem Janem Grolichem. Hejtman hned v úvodu zmínil několik důležitých aspektů, proč pohyb udržet nejen v hodině tělesné výchově: "Jsem rád, že si tolik z Vás uvědomuje, jak důležitý pohyb pro děti je, nejen před školou, v hodině tělesné výchovy, ale jak i využijete přestávku, jak využijeme každou volnou chvilku pro pohyb našich dětí..." Zmínil, že pravidelný pohyb patří i do jeho pracovního týdne.

Děkan Jan Cacek dodal: "Projekt Aktivní škola v JMK implementuje pohyb znovu do škol. Pohyb je důležitý pro boj s obezitou a civilizačními chorobami. Celosvětové studie poukazují na to, že pohyb pozitivně ovlivňuje kognitivní funkce (např. učení). Dvouminutové aktivity 3x denně zvyšují kapacitu učení až o 20 %." Děkan Cacek přímo vyzývá: "Nebojme se pohybu! Dělejme pohyb. Nedržme se vždy doporučení mezinárodních zdravotnických organizací, které říkají, že je nutno hýbat se pravidelně 2x týdně déle než 20 minut... I pohybové snacky, krátká cvičení mohou být stejně efektivní jako mnohaminutová cvičení..."

Doc. Musálek z FTVS Univerzity Karlovy vystoupil s tématem Motivace k pohybové aktivitě dětí a teenagerů. Na začátku vymezil termín motivace, uvedl 3 věkové skupiny dětí, 1. stupeň ZŠ (1.–5. třída), 2. stupeň ZŠ (6.–9. třída) a studenty SŠ a jak tyto věkově různé skupiny motivovat. Představil Koncepci determinační teorie z poloviny 80 let min. století, která zatím nebyla překonána: "Vše se děje na 3. úrovních... Motivace je míra pocitu volby, kompetence a pocit sounáležitosti... Pokud jsou naplňovány více či méně balančně, je možné pracovat s motivací. Pokud příliš tlačíme jen na jednu složku, pak se modifikace chování nedostaví, anebo se dostaví krátkodobě." Důležité je vytváření prožitku, neboť toto je hlavním motorem něco dělat... Také zazněla důležitá fakta, že je nutno na školách při zavádění změn táhnout za jeden provaz, neboť děti vycítí nejednotnost pedagogického sboru a vedení školy. Co nejvíce děti stimuluje? U prvního stupně je to cvičení s důrazem na rytmicitu, timing, koordinaci, často bizardní pohyby. A co by mělo být obsahem aktivních přestávek? Cvičení s vysokým nárokem na řízení pohybu – např. skákání přes švihadlo. U žáků 6.–9. třídy je hlavním stimulem autonomie, chtějí si řídit aktivity částečně sami, část kompetencí je dobré delegovat na žáky... Oproti ZŠ si studenti SŠ chtějí rozhodovat o svém pohybu a čase sami...

Dr. Hamřík z FTK z Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřil na téma Pohybová aktivita v perspektivách. Poukázal na to, že dětem až tolik nechybí pohyb ve formě sportu v kroužcích či hodinách TV, ale že jim chybí každodenní přirozený pohyb. Např. dospělý člověk pro zdravotní efekt a kompenzaci sedací pracovní doby 8 hodin potřebuje 75 minut pohybu denně. Dr. Kovář z České školní inspekce představil koncepci a metodiku Aktivní školy, kterou zpracoval v rámci České školní inspekce. Výsledkem dlouhodobé práce ČŠI je v roce 2024 na vládě schválená koncepce podpory školního a VŠ sportu Mládež v pohybu a ve zdraví.

Příklady dobré praxe ze ZŠ a MŠ Želešice přednesli Mgr. Jana Cacková a Mgr. Michal Špirit. Ředitelka Cacková uvedla: "Pro naši školu je typické, že všechny aktivity natáčíme a děti i rodiče se na videa rádi dívají." Vlajkovou lodí školy je přespolní běh memoriál Zdeňka Dvořáka Běh o želešickou růži pro ZŠ a SŠ Brno-venkov, v roce se zapojilo 29 škol, celkem 444 závodníků. S organizací pak škole pomáhají žáci, rodiče, obec. Zástupce ředitelky Špirit představil novinku roku 2025, tou byla zářijová 20 minutová pohybová rána pro děti i rodiče, kdy organizace byla sice náročná, ale reakce byly pozitivní.

Dr. Oldřich Racek z fakulty sportovních studií představil certifikaci v rámci projektu Aktivní škola v JMK, jak se přihlásit, jak probíhá návštěva školy a následné hodnocení. Dr. Alena Skotáková informovala o průběhu Projektových dní, které organizuje spolu s partnerskými organizacemi a studenty na školách Jihomoravského kraje.

Po přestávce se prof. Ludka z Fakultní nemocnice Brno zamýšlel nad tím, jak sladit přirozené biorytmy se školní docházkou. Většina dětí má spánkový deficit, a to nejen díky užívání elektroniky těsně před spaním, které mají vliv i na pozdější usínání. V rámci hormonálních změn v organismu dospívajících (12-16 let) se posouvá doba usínání na 22–23 hod., ráno pak mají problém vstávat do školy, mají spánkový deficit. Na toto pak navazují fyzické i psychické problémy. Uvedl zástupcům škol příklady, co lze udělat pro komfort dětí ve výuce, např. z hlediska pozdější docházky či vhodnější skladby rozvrhu.

Ing. arch. Hladký poukázal na aktivní školu v architektuře, jak je důležité myslet na dostatek prostoru pro pohyb v okolí školy, v budově školy. Jaké prvky použít na volném prostranství anebo na chodbách školy, aby děti měly šanci bezpečně se hýbat i mimo hodiny tělesné výchovy.

Mgr. Ciboch, ředitel ZŠ v Dobříši představit příklady aktivní školy na spádové škole většího typu s téměř 80 učiteli a 910 dětmi, co jim v praxi funguje. Ve svém okolí mají několik sportovišť, o které se však dělí s okolními školami, kdy logistika je složitá a sportoviště již přestávají stačit. Pro pohyb tak využívají např. i zámeckou zahradu.

Na závěr konference představila Mgr. Frodlová Fond prevence a jeho benefity pro děti. Fond nabízí různé příspěvky pro podporu prevence a zdravého životního stylu, které nejsou hrazeny z běžného pojištění.

V průběhu konference padlo mnoho důležitých myšlenek, příkladů a nápadů, jak zajistit dětem dostatek pohybu, motivovat nejen je, ale třeba i pedagogy anebo rodiče, kteří se mohou do dění na školách komunitně zapojovat.